CAMBERETE Miloše Kavického
články | rubriky | odkazy | fotoalba

HOSPODA COBY INSTITUCE

Půvab měla i většina "obyčejných hospod“. Předchůdci v nich nebyli nuceni poslouchat reprodukovanou hudbu nebo sledovat televizní seriály.
sdílení hospody


Nejen pivo a řeči. Je to instituce, kde se lidé setkávají a zastaví čas. Kde se dá sehnat vše co potřebujete. Kde se lze domluvit dopředu koho volit. Abychom nedělali jedno a to samé po dalších dvacet let. Myslím si, že si to nemůžeme již ani dovolit. Prostě STOP. A především je to stravovna.

V závěru tohoto úvodního slova dáme slovo historikovi, pan Jiří Rak:


Půvab měla i většina "obyčejných hospod“. Předchůdci v nich nebyli nuceni poslouchat reprodukovanou hudbu nebo sledovat televizní seriály.

Oblíbenou zábavou tehdejší i dnešní je posezení v hostinci. I zde nalezneme podstatné rozdíly. Milovník piva měl v 19. století na výběr produkty z plejády malých měšťanských pivovarů, které až od sklonku šedesátých let předminulého věku začaly vytlačovat velké akciové pivovary; do té doby pro ně vážnou konkurencí byl pouze plzeňský Prazdroj.

Starou pražskou hospodu si nemůžeme představovat jen jako místo konzumace piva a přátelského klábosení - nezřídka byla i důležitým střediskem společenským a politickým. V počátcích národního obrození měla Praha několik hospod, do nichž chodívali známí vůdci národního hnutí a venkovští vlastenci tyto podniky navštěvovali, aby se na vůdce mohli podívat. V druhé polovině 19. století zase existovala řada hospod, v nichž zasedaly stolní společnosti složené z předních pražských umělců.

Nicméně půvab měla i většina "obyčejných hospod“. Předchůdci v nich nebyli nuceni poslouchat reprodukovanou hudbu nebo sledovat televizní seriály. Menší stolní společnosti existovaly takřka všude a každá z nich měla své rituály a postarala se o výzdobu hostinské místnosti. Místo rádií pivaři naslouchali produkcím muzikantů a písničkářů obcházejících pražské lokály. S hudebníky putovali prodavači chuťovek k pivu i populární figurky, jako byl prodavač zápalek zvaný "Ferda - sirky - Evropa“ či svérázný "pražský prorok povětrnosti“ Fiala. Obávám se, že dnes by podobné postavy personál bezohledně vyhodil. Stejně tak z dnešních hospod (až na četné výjimky) zmizely karty (některé karetní sady byly souborem kvalitních grafických listů), kulečníky a další způsoby aktivní zábavy.

Kromě pivnic si obyvatelé hlavního města mohli zajít do vinárny, i když rozvoj průmyslových a obytných předměstí znamenal konec pražského vinařství, které dnes připomíná jen název městské části Královské Vinohrady. Od poloviny 19. století nastal velký rozmach kaváren: rovněž v nich byly samozřejmostí kulečník a karetní stolky. Především však tehdejší kavárny nabízely bohatý výběr domácích i zahraničních novin a časopisů - jako jeden příklad za mnohé uveďme uměleckou kavárnu Union.

Autor: Jiří Rak, historik



Přečtěte si také:
Češi, Češi...


16.09.2012 | Autor: Miloš Kavický | stálý odkaz

Komentáře

0 komentářů:


přidat komentář
<< úvod
TXT.cz
HLEDAT | UPOZORNIT
Vytvořit blog | Přihlásit se