CAMBERETE Miloše Kavického
články | rubriky | odkazy | fotoalba

K Bučině - až do Vídně.

Klosterman

Laskavý čtenáři, jenž jsi mne tak často provázel na mých potulkách, se mnou se smál i slzel, proč v duši se tvoří přirovnání, když překročujeme hranice?
Obě země jsou u sebe, jaký je rozdíl tu a tam!
Tam u nás těžká mlha, vichr bičuje větve stromů spálených mrazem a zápasících po vzdušné výši a ticho je tu klidem hřbitovním...


Nezávidím lidu bavorskému slunce, ale nemohu si pomoci - ponuré končiny šumavské připadají mi jako věrný obraz naší ubohé vlasti. Neodvanou kalné mlhy, jež ji zahalují?
Budeme nadarmo zápasiti o vzduch a světlo?
-Není tu viny přírody, ale nerozum a zlá vůle lidí, v jejichž rukou spočívá osud země.
Náš ubohý lid tak málo zavinil jako les jenž druhdy pokrýval svahy i údolí horská, a přece řidnou jeho řady, musí z otcovské hroudy a co zůstane, je vydáno chudobě a chátrání.
Zasvitne nám slunce?


---
Ukázka z povídky "K Bučině - až do Vídně".
Karel Klostermann - Prázdniny na Šumavě. Povídky.

27.11.2012 | Autor: Miloš Kavický | stálý odkaz

Komentáře

0 komentářů:


přidat komentář
<< úvod
TXT.cz
HLEDAT | UPOZORNIT
Vytvořit blog | Přihlásit se