Intriky lékařů: Klause chtěli prohlásit za blázna

EXKLUSIVNĚ - Prohlásit prezidenta Václava Klause za psychicky nemocného a neschopného zastávat svůj úřad. Takový byl plán několika lékařů a politiků, jak loni zajistit podpis Lisabonu.

12. února 2010 - 13:03
Vyplývá to z osobní korespondence mezi několika lékaři a politiky blízkými exprezidentu Václavu Havlovi. V sérii dopisů tento plán vzájemně cizelují. Redakce Prvnichzprav.cz má korespondenci k dispozici.

"Ano, jsem autorem," potvrdil pro Prvnizpravy.cz ambulantní specialista a publicista Jan Hnízdil, hlavní strůjce plánu.

"Už delší dobu mne a některé kolegy znepokojují názory, postoje a činy Václava Klause. S kolegy jsem o tom na podzim v uzavřeném kruhu komunikovali mailem," potvrdil.

Hnízdil ale odmítá, že by šlo o plán, jak se zbavit prezidenta. "Nespřádali jsem žádný plán jak odstranit Václava Klause, nešlo o žádnou nátlakovou skupinu nebo akci sledující urychlení podpisu Lisabonské smlouvy," tvrdí.

Korespondence ale mluví jinak.

Jak se zbavit Klause

Plán lékařů zatím probleskl pouze v Lidových novinách, kde proběhla polemika mezi Hnízdilem a tajemníkem prezidenta republiky Ladislavem Jaklem.

Hnízdil zde svůj plán načrtl jen v obecné rovině, redakce Prvnichzprav.cz má ale k dispozici emaily, ze kterých je jasné, že Hnízdil svůj plán myslel zcela vážně a chtěl ho realizovat na konci října.

Například 17. října napsal Hnízdil email psychiatrovi Václavu Mikotovi, ve kterém chce znát názor na svou iniciativu.

Přiložil k němu koncept dopisu určeného vědecké radě a etické komisi České lékařské komory. "Dovolujeme si Vás oslovit v otázce týkající se zdravotního stavu pana prof. ing. Václava Klause (...) Jsme svědky toho, jak charakter i obsah jeho projevů a názorů sklouzává do pozice, která je, z čistě lékařského hlediska, čím dál více nestandardní," píše v návrhu dopisu, který později skutečně odeslal.

Hnízdil se odvolává na Klausovu nečinnost při jmenování soudních čekatelů, odsuzování mezinárodních organizací, jako je Evropská unie, "ideologický boj s ochránci životního prostředí" či "popírání demokratických principů" v případě odmítání podpisu Lisabonské smlouvy.

"Máme důvodné podezření, že pan prezident Klaus jedná pod vlivem závažných, možná patologických, změn duševního stavu nebo poruchy osobnosti, které nejsou jen přechodného rázu. Dostává se tak pod značný tlak médií a mezinárodní politiky, se svými názory se izoluje, což ještě více prohlubuje zmíněný proces a jeho projevy v jednání. Jako lékaři se obáváme, že může být nebezpečný jako sobě, tak, vzhledem k úřadu který zastává, celé České republice," píše ČLK Hnízdil.

Navrhuje zdravotní stav prezidenta odborně zkoumat. "Za indikované považujeme především znalecké posouzení jeho poznávacích a ovládacích funkcí, včetně struktury svědomí a hodnotové orientace. Máme pochybnosti o tom, zda je za těchto okolností schopen plnit Ústavou ČR daný slib, že svůj úřad bude zastávat podle svého nejlepšího vědomí a svědomí, v zájmu lidu této země."

Mikota odpovídá, plán se mu líbí

Mikota odpověděl 19. října. Ne že by se konspirativního plánu lékařů zhrozil, radí jim naopak, že tak, jak ho koncipují, by byl kontraproduktivní.

"Také si myslím, že pan president naší zemi i celé EU škodí svým postojem k Lisabonské smlouvě. Ten návrh na úplné zbavení způsobilosti k právním úkonům však považuji za nešťastný. Takový postup by z něj mohl udělat mučednického proroka všech zavilých euroskeptiků," odpovídá Mikota.

Upozorňuje, že existuje i možnost částečného zbavení způsobilosti k právním úkonům. "K tomuto opatření se sahá například u kverulantů, notorických sudičů. Soud, na doporučení dvou psychiatrů a jednoho nebo více psychologů, shledá kverulanta nezpůsobilým podávat stížnosti. Předpokládám, že by se v tomto případě mohla omezit způsobilost například na účast v politickém životě. To už by bylo věcí expertů a právníků, jak tuto nezpůsobilost vymezit tak, aby pan president nadále mohl být občanem této republiky, aniž by jí škodil," radí Mikota.

Hnízdilovi se Mikotův nápad na pouze částečné zbavení právní působnosti zalíbil.

Dnes přitom tvrdí, že se lékaři na žádném návrhu nedokázali sjednotit. "Rozhodli jsme se proto naši soukromou korespondenci ukončit bez jakéhokoliv závěru," řekl pro Prvnizpravy.cz.

To ale není pravda. Rozhodli se právě pro Mikotův návrh. "Jednoznačně jde o omezení způsobilosti vztahující se na účast v politickém životě. Jsem si jistý, že pokud by se návrh v tomto duchu přepracoval, podpořila by jej řada kolegů. S jistotou psychosomatik Šavlík, velmi pravděpodobně psychoanalytik Pothe a další. Podstatné ovšem je, zda byste byl ochoten se na přepracování návrhu podílet a poté jej podpořil," vybízí Hnízdil Mikotu.

Hnízdil byl navíc ochoten plán realizovat za každou cenu. "Já bych do toho šel určitě, mám další dvě kolegyně, pokusím se získat další. Myslím, že by stačilo tak deset lidí. Mohli bychom se tomu přes víkend věnovat a po neděli případně podat," napsal také v dopise z 13. října.

Dokonce kvůli dotažení plánu byl ochoten změnit svůj pracovní program. "V medializaci určitě problém nebude, ani u nás, ani v zahraničí. S ohledem na zájem návrh urychleně realizovat jsem změnil program a zůstávám o víkendu v Praze. Můžeme návrh finalizovat mailem a pak se v sobotu nebo v neděli sejít k podpisu konečné verze. Tu by měl ještě shlédnout právník. Máte nějakého?" zjišťuje Hnízdil.

Zapojil se i Stránský

V celé záležitosti hraje podstatnou roli také Martin Jan Stránský, politik řadící se k okruhu příznivců exprezidenta Václava Havla. Předloni s Havlovou a Švejnarovou podporou neúspěšně kandidoval na senátora za volební obvod Praha 1. "Jedním z diskutujících byl i neurolog Martin Jan Stránský," potvrdil Prvnimzpravam.cz Hnízdil.

Stránský svou roli nepopírá, tvrdí ale, že původní myšlenka je Hnízdilova. "Ani nevím, jak se to ke mně dostalo, nebyl jsem autorem té myšlenky. Ta myšlenka vznikla u kolegů lékařů. Zformulovali dopis, který poslali ČLK," řekl Stránský Prvnimzpravam.cz. Na dotaz, kdo další byl do plánu zapojen, jmenoval Stránský například psychologa Slavomila Hubálka.

Podle něj šlo spíše o teoretickou debatu, která pak skončila. "Byly obavy, jaký by byl praktický dopad. Někteří si mysleli, že se v očích veřejnosti zesměšníme," přiznal Stránský.

Hnízdil se Stránským řadu svých návrhů konkrétně konzultoval. "Motivem našeho návrhu musí být výlučně zájem pacienta - V.K., který se v důsledku dekompenzace osobnostní poruchy dostává pod drtivý tlak médií a mezinárodní politiky, se svými názory je izolován, což ještě více prohlubuje jeho poruchu a vede k eskalaci patologického chování. Jako lékaři jsme si vědomi jeho ohrožení a považujeme za povinnost podniknout kroky k ochraně jeho zdraví. Tím bychom se elegantně vyhnuli riziku přímé konfrontace s V.K., neboť jednáme v jeho zájmu a jakékoliv politické motivy vylučujeme. Vše musí být korektní a medicínsky zdůvodněné," píše Stránskému Hnízdil.

Návrh podle něj může být stručný, se stanovením přesné diagnózy. "Je to jistě nestandardní postup, podle mého názoru se ale nestandardní situace jinak řešit nedá. Jsem si jistý, že by to mělo velký ohlas doma i v zahraničí," uvedl v dopise.

Hnízdil také sehnal vyjádření několika lékařů a připravil i pracovní verzi návrhu zbavení způsobilosti. Emailem pak oslovil své známé z řad lékařů, aby mu poslali připomínky a zároveň pomohli získat další kontakty. "Na dalších signatářích intenzivně pracuji, bez Vaší pomoci to nepůjde, moje kontakty v oboru psychiatrie a psychoterapie jsou limitované. Zkuste prosím s návrhem seznámit své spolehlivé kolegy," prosí Stránského.

Plán se zrodil už na jaře

Hnídil začal plán připravovat už na jaře. Redakce Prvnichzprav.cz získala také část korespondence z května 2009. Hnízdil v ní oslovuje Právní oddělení České lékařské komory a dožaduje se konzultace ve věci nucené hospitalizace.

Nechtěl být tehdy ještě určitý a proto názor lékařů sonduje pouze v obecné rovině. "Člověk, který není mým bezprostředním pacientem, zastává vysokou manažerskou funci. V průběhu výkonu funkce u něj došlo k dekompenzaci hluboké osobnostní poruchy, svým chováním se stal nebezpečným sobě i spolupracovníkům, zpřetrhal všechny kontakty s rodinou a na svoje patologické chování ztratil náhled," napsal už v květnu Hnízdil.

Od ČLK chce vědět, zda jako lékař může nějak intervenovat, zda se může obrátit na soud s žádostí o nucenou hospitalizaci a jak by takový návrh mohl vypadat.

ČLK mu odpověděla dopisem z 22. května. Její právníci navrhují postup, který pak Hnízdil rozvíjí v korespondenci z podzimu. Odpověď vypracoval právník Miloš Máca.

"Nepřijde mi to divné, protože osobní aktivity pana Hnízdila mne nezajímají," řekl Prvnimzpravam.cz na dotaz, co si o plánu Hnízdila myslí. "Využil zákonné právo zeptat se komory, obrátil se s dotazem, kdyby to udělal znovu, jednal bych stejně," dodal.

(Adam B. Bartoš, foto: arch.)

link

12.02.2010 | Autor: Adam B. Bartoš | stálý odkaz

Komentáře

1 komentářů:

12.02. 13:38, iso

Možný důkaz o tom, že podpis pod Lisabonskou smlouvou byl vynucen a může tedy být neplatný.

přidat komentář
<< úvod

Aktuální články

Rubriky

Odkazy

Fotoalbum

Archiv

Anketa

Hledání

RSS

Intriky lékařů: Klause chtěli prohlásit za blázna

Komentáře